Můj říjen červenou botou
končí a cloumá neochotou
nechat teplo odeznít
a navázat zimě novou nit
aby chaos mohl ztišit hlas
a spánek přines hloubku krás
když letíš vysoko nad krajinou
ve snu kde všechny strachy hynou.
Tak přijď zmrzlý příteli
rozpustím si tě v posteli
a po krůpějích nechám tady
stát se čím chceš bez mé rady.
Napsat komentář